1.      Chipsy, nachos a hlavně lidi, co je neumí jíst
Jasně, k filmu nějaké to zobání patří. Někteří lidé ale jedí brambůrky stylem, že to zní, jako by drtili v puse nejméně kamenolom. Takovým lidem by se měli prodávat pouze gumoví medvídci a žužu, a to ještě s varováním.

2.      Telefony
Nezáleží na tom, jestli jste pan manažer, slečna advokátka nebo třeba prezident zeměkoule. Když jdete do kina, tak si, prosím vás, na ty dvě hodinky vypněte telefon. Nebo si alespoň ztlumte zvuk, pokud opravdu musíte být na příjmu neustále. Speciální kategorií jsou pak lidé, co se uprostřed nejnapínavější scény derou přes celou řadu, aby si mohli vyřídit ten nepochybně nesmírně důležitý hovor.

3.      Partičky pubertálních jedinců
Nikdo rozhodně nebrání teenagerům, aby chodili do kina. Dokonce nikdo nebrání ani partě mladých lidí, aby šli do kina. Pokud ale celý film posloucháte v lepším případě výbuchy huronského smíchu, v tom horším něco, co se nedá identifikovat jinak než jako přehrávání automobilové scény z Titanicu. Často se vyskytuje v kombinaci s předchozími dvěma body, v takovém případě se sledování filmu mění v čisté peklo.

4.      Lidi, co nekoukají
Když jdeš se mnou na film, koukej na film, ne do mobilu. V opačném případě totiž asi tak po čtvrthodině nese ze strany šeptání „a kdo to je?“ „co to dělá?“ „kde se tam vzala tahle?“ Navíc, podle nějakého přírodního zákona, osoba co nekouká, zásadně neumí šeptat. Takže když jdeš na film, koukej na film, nebo se aspoň blbě neptej. 
5.      Lidé obecně
Lidé, co už film viděli, a teď vám vyzradí zápletku pět minut předem a zkazí každý vtip tím, že se smějí dopředu. Lidé, co četli knížku, a teď mají potřebu srovnávat. Lidi, co s vámi jdou na pitomost, a pak se diví, jaká to byla pitomost. Lidé, co s vámi šli z donucení, a teď se okázale nudí. Lidé, co chodí pozdě, a zásadně mají lístky doprostřed řady. A vždycky té vaší.